
Václave, díky za všechno! Odpočívejte v pokoji.
A ať Vám tam nahóře pěna nikdy nepadá.
[foto: ČTK]

Václave, díky za všechno! Odpočívejte v pokoji.
A ať Vám tam nahóře pěna nikdy nepadá.
[foto: ČTK]
Polonahá mulatka utíká džunglí před několika týpky s mačetami a noži. Je dostižena a odvlečena zpět na ubikaci mezi ostatní prostitutky, kde je exemplárně popravena.
…STŘIH…
Saša a jeho thajský instruktor Xian přilétají do Ria na dobročinnou exhibici. V restauraci se je pokusí okrást místní zlodějíček, Saša svůj fotoaparát nutně potřebuje, a tak smrada sleduje až do jeho slumu. Když vidí, v jaké žije bídě, zželí se mu ho a spřátelí se s ním a jeho starší sestrou. Na předzápasové prezentaci vychází najevo, že Sašova soupeře trénuje bordelpapá z úvodních sekvencí filmu. Místní kmotr zve Sašu a jeho přátele na večerní párty, jeho záměr je jasný. Tu noc je ze slumu unesena Isabella. Saša, rozezlen laxním přístupem místní policie, rozhodne se pátrat na vlastní pěst. Isabelin bratr Markos navrhuje zeptat se místní protřelé prostitutky a homosexuálního učitele samby, od něhož se dozvídají, že by mohla být držena ve vile nad městem. Mezitím mafiózův gynekolog konstatuje, že Isabella je panna, čímž se z ní stává cenný artikl. Saša a Xian kupují od místního překupníka ruční palné zbraně a jdou se přes armádu žoldnéřů prostřílet do mafiánovy vily. Jsou ale zajati. Pan domácí, místo aby narušitele normálně zastřelil a hodil je někde do křoví, aby si ušetřil starosti, rozhodne se Sašu zlikvidovat tím, že ho před zápasem s Martýnem přetrénuje, nechá ho například běhat do kopce s batohem plným kamení a vláčet za motorovým člunem. Xian naštěstí ví, co dělat, a proto vaří lektvar z hadího jedu. Úhlavní pasák, jenž si nasmlouval vysoké sázky, a jeho svěřenec pochopitelně prohrávají, titul mistra světa v polotěžké váze zůstává doma, tzn. Sašovi.
Ještě před odletem domů se Xian a Saša dozvídají o místě, kde se nalézá onen kurvinec, no a tak to tam jdou osvobodit. Nacházejí zde pana majitele, zdeprimovaného z velké finanční ztráty, kterak se ožírá whiskou, takže spravedlnosti může být učiněno zadost.
Plusy / Mínusy:
Více zde.
Saša (široké veřejnosti známý jako Kouďák ze seriálu Krok za krokem) bydlí a trénuje mládež v tělocvičně zděděné po svých zesnulých bratrech. Na jeden z tréninků se dostavují zástupci Americké sjednocené asociace kickboxu s blíže neurčenou nabídkou pochybné obchodní spolupráce, avšak odcházejí s nepořízenou. Sašovi se ale v hlavě postupně rozleží, že je v maléru s nájmem,
a tak se rozhodne placený zápas přijmout. Náhoda tomu chce, že soupeřem je Neil Vargas, odvěký nepřítel Sloanovic rodiny. Zápas
v místním sportovním centru je po stránce technik absolutně nepřesvědčivý, nicméně pro Sašu vítězný. Zklamaní zástupci Asociace se neštítí uchýlit k zákeřné pomstě, posílají několik svých lidí podpálit Sašovo dojo. V provozovně, jež lehne popelem, bohužel nachází smrt jeden ze žáků, samotný Saša uniká jen o vlásek. Zasažen tragickou událostí, zvažuje, co dál. Jako na zavolanou přijíždí z Asie trenér jeho bratra Kurta (J.C.Van Damme).
—
vsuvka: Mimoděk se dozvídáme, že Tong-po, poté co se Sašovým starším bratrem
v závěru prvního dílu prohrál, zastřelil Kurta v jakési fabrice.
—
Saša se zotavuje z popálenin, oberlen bloumá ulicemi a spáleništěm své tělocvičny, hraje srdceryvná hudba. Z deprese ho dostává teprve až jedna z jeho pubertálních žaček, jež mu na ubytovně promluví do duše. Saša konečně bere nabídku a začíná znovu trénovat s thajským senseiem. Ve stejnou chvíli se Brian, Sašův bývalý nejlepší žák a nadějný zápasník, pod hlavičkou Asociace a za pomoci anabolických steroidů, připravuje na velký exhibiční zápas, kam jsou pozváni i Saša a Brianova matka. Místo deklarovaného soupeře Lescana nastupuje těsně před zápasem do ringu Tong-po. Rozdíl v pravidlech mezi kickboxem a Muay-Thai stejně jako povolené techniky v zásadě nikdo neřeší, a tak je Brian zrubán koleny, lokty a dokonce hlavičkami do úplných sraček,
z nichž už se neprobere.
Do nezbytné odvety se Saša pouští tradičním způsobem… se střepy na bandážích.
Plusy:
Mínusy:
Více zde.
Počáteční promluva z knihy Bušidó – Cesta samuraje (Taira Šigesuke)
Hlavním cílem v životě člověka, jenž se považuje za válečníka, by měla být neustálá myšlenka na smrt, přítomná v mysli dnem i nocí, od počátku roku až k jeho konci.
Pokud jsi schopen v každé situaci myslet na smrt, pak jistým způsobem naplňuješ cesty věrnosti a všedních povinností vůči své rodině i svému pánovi. Stejně tak ti bude umožněno vyhnout se myriádám neštěstí a pohrom, budeš fyzicky zdatný a zdravý, a navíc můžeš očekávat dlouhý život. Upevní se také tvůj charakter a poroste hodnota tvé osobnosti.
Veškerý lidský život je vlastně totožný s večerní rosou a ranním mrazem, přičemž je brán jako cosi velmi křehkého a pomíjivého. A pokud se toto přirovnání dá spojit s životy obyčejných lidí, pak lze říci, že život válečníků je ještě křehčí a riskantnější a jeho existence mnohdy bývá i záležitostí pouhého okamžiku.
V případě, že lidé vezmou za své přesvědčení o dlouhém životě bez možnosti předčasné smrti, pak kdykoliv může přijít něco neočekávaného i navzdory jejich jistotě, že budou věčně vykonávat svoji práci a starat se o svoji rodinu. Kdykoliv pak mohou propadnout a zklamat při výkonu práce, a stejně tak i v péči o své rodiče.
Když ovšem zjistíš, že si životem na tomto světě nemůžeš být jistý ani na krátký okamžik, pak každodenní přijmutí rozkazu od pána či každý pohled na tvé rodiče ti vždy připomene, že tato chvíle může být tou poslední. Tím pádem není možné, aby se z tebe stal člověk nepozorný a lhostejný, jak vůči pánovi tak i rodičům. A to je to, co nazývám naplněním cesty věrnosti a všedních povinností, zatímco myšlenka na smrt by měla být stále s tebou.
V případě, že jsi chopen na smrt zapomenout a stát se lhostejným vůči lidem, nemůžeš být ani obezřetným vůči záležitostem všedního života. Kdykoliv pak můžeš říci něco nevhodného cizímu člověku, a dostat se tak do hádky, nebo můžeš bojovat za věc, kterou je lépe ignorovat, a dostat se tak do sporu. Můžeš se i potulovat po místech, která ti nejsou určena, prodírat se zde davy lidí a narazit na nějakého hlupáka, jenž tě zatáhne do zbytečných potíží. Stejně tak můžeš ztratit vlastní život, přivodit špatnou pověst svému pánovi nebo ublížit svým rodičům. Všechny tyto problémy plynou z nepozornosti a ignorování myšlenky na smrt.
Se stálou myšlenkou na smrt můžeš mluvit a odpovídat na otázky ostatních lidí, a přitom stále chápat váhu a důležitost každého slova, tudíž se ti nemůže stát, že by ses bezdůvodně zapletl do nedůležitých hádek a sporů. Stejně tak tě nenapadne chodit na pochybná místa ani když tam budeš pozván a tím se vyhneš možným nesnázím. A toto je způsob, jak nechat kolem sebe míjet ony myriády neštěstí a pohrom, a přitom si být stále vědom možnosti smrti.
Lidé všech společenských tříd, nižších i vyšších, se neustále přejídají, příliš mnoho pijí a příliš často se oddávají svým touhám, to vše v nejvyšší možné míře, přičemž na přítomnost smrti v tomto světě ani nevzpomenou. Způsob tohoto života vyčerpává jejich organismus, a proto většinou umírají pozoruhodně brzy.
Život s neustálou myšlenkou na smrt, a to i v období mládí, umožňuje válečníkovi se bez potíží sám o sebe postarat. Může si sám stanovit dávky jídla a pití, zdržovat se svých tužeb a chovat se obezřetně vůči okolnímu světu. Výsledkem je pak fyzická zdatnost, zdravý a dlouhý život.
Pokud nabudeš přesvědčení, že na tomto světě zůstaneš po dlouhý čas, objeví se ve tvém životě různá přání i potřeby, a ty si pak život bez nich nebudeš umět ani představit. Budeš chtít to, co mají ostatní, budeš lpět na svém majetku a neustále počítat.
Ale v případě smíření se se smrtí tvoje žádostivost přirozeně slábne, a v návaznosti na to se samozřejmě utlumují i hrabivé, sobecké zlozvyky. Tímto způsobem se tvůj charakter upevní, zdokonalí a tvá osobnost poroste.
Nyní je tu ale otázka, jak udržet toto vědomí smrti neustále v mysli.
Stále jen sedět na jednom místě a po celý den čekat na smrt, jako činil mnich Shinkai z knihy Tsurezuregusa od Yoshidy no Kenkó, je vhodné opravdu jen pro lidi v klášteře, ale není to v souladu s myšlenkami a záměry praktikování bojových umění. Pokud zaujmeš postoj podobný životu mnicha, věrnost a všední povinnosti vůči tvému pánovi i rodičům budou opomenuty a zanedbány a tvá profesionalita se ztratí.
Hlavním cílem života válečníka je každodenní vykonávání všech životních povinností. A teprve poté, během svého volného času, kdy mysl není ničím zaměstnána, můžeš přemýšlet o smrti a přivykat její podstatě. Říká se, že velký hrdina Kusunoki Masashige často radil a zdůrazňoval svému synovi Masayukimu myšlenku –“Vždy si buď vědom smrti.“
„Květoslave! Máš jídlo v mikrovlnce…“
„Cože?“
„JÍDLO ŽE MÁŠ V MIK-RO-VLN-CE.“
„Hani, tady dole Tě neni slyšet,
hučí tu ta trouba.“

jméno: Minnie
věk: ?
rasa: sele-vepř
záliby: rochňání, pomlaskávání, občasné kvičení, spánek
oblíbené jídlo: tajuplný obsah smaltovaného pekáčku
oblíbené pití: nealkoholický cider v přilehlém kulturně stravovacím zařízení (skutečně bravurně manipuluje s petlicí, takže přijde na bar a požadovaný nápoj hlasitě vymáhá)
stručná charakteristika: velmi zvědavá… během focení hryže do kovového skeletu fotoaparátu a mě do ruky; umanutá… když se jí zachce, vydá se napříč městskou částí sbírat čerstvé informace a bukvice. Tato kratochvíle vzbuzuje zděšení mezi návštěvníky Košíř. V zimě takto nechtěně straší řidiče posypových vozů.
další snímky: disproporce, Minnie das Glucksschwein
video: seznámení, drbačka
Až nyní dostala se mi do ruky role vánočního toaletního papíru z loňska. Zprvu jsem se domníval, že jde o konvenční motivy zvířátek s bíločervenou čepicí, až jsem si všiml podstatného detailu na jednom z tučňáků. Evidentní zájem tučňáka stojícího vlevo od něho mne utvrdil v tom, že nejde o chybu tisku, ale úchylku pana grafika.
Posuďte sami zde.
„Hele, tady to máš, to je ten návod ty vole…
Je tam i ta melounová metoda. Koupil sem půlku melouna
a zatim sem jich nachytal asi dvě stě…“
Hong Kong – Shingo (Bolo Yeung) vítězí s jasnou převahou
v semifinále místního turnaje v Shootfightingu. Do předposledního zápasu nastupuje Lee, jeho úhlavní nepřítel a dnes již klasický záporňák z týmu karate Cobra. Lee vítězí, ale prostá výhra mu nestačí, soupeře usmrtí, za což je diskvalifikován a navždy vyloučen ze soutěže.
Los Angeles (s odstupem času) – Ruben se svou přítelkyní Cheryl mají školu karate, kde taktéž působí Shingo, vyučuje mládež a připravuje Rubena na národní mistrovství. Do města se po letech vrací Nick, Cherylin bratr. Chlapci to jdou zapít do místní putyky, kde se do nich u kulečníku začne navážet banda ochmelků. Jak jinak, dostanou, co jim patří. Domů hoši dorazí s mírným zpožděním, takže je čeká jen studená večeře a nevrlá hospodyně. Následující den se koná mistrovství v semi-kontaktu, soutěží Ruben i Nick. Cheryl přivede svou úžasně krásnou kamarádku Jill, aby jí seznámila s Nickem. Z obecenstva je ale bedlivě sledují i Leeho gorily. Ruben překvapivě vítězí, Nick se umísťuje na druhém místě. Leeho lidé nabízejí hochům finančně velmi zajímavou účast na shootfightingovém turnaji v Mexiku. Ruben
s Nickem neváhají a ve vidině snadno vydělaných peněz se tam vydávají. V prvních zápasech oba vybojují 1500 USD, částka má ale dle mafiánského promotéra narůstat. Lee apeluje na oba borce, aby na finálový turnaj, jehož se mají zúčastnit, přivezli jako hosta svého mistra Shinga. Po návratu domů se Ruben rozhádá s Cheryl, vykašle se na lekce a sólově trénuje streetfight v místním ghettu. Nick naopak drilluje pod dozorem Shinga. Finálový turnaj shootfightingu začíná. Ruben vítězí, svého soupeře však odmítá usmrtit, ten ale smolně umírá vlastním přičiněním na ostří katany, z čehož má Ruben trauma. Do dějiště se taktéž tajně vplíží Nick, je ale polapen. Leeho plán je vskutku mistrovský… nasazuje Rubena proti Nickovi. Dle očekávání se záhy objevuje Shingo,
aby spolu s Leem vstoupili do ringu.
Plusy:
Mínusy:
Více zde.

„Ale peníze sou jim dobrý, že jo?
Ale jinak jim nadávaj a střílej po nich, hajzlové černý.“
maminka komentuje spor Afghánců a mírových sborů
Dnes, 1. srpna 2011 v 18 hodin a 32 minuty, jsem omylem při sbírání psího hovna přibalil do pytlíku i berušku (Coccinella septempunctata). Dostala se bohužel mezi dvě hovna a záchranná mise neměla šanci na úspěch. Budiž jí tedy hovno měkké. Je mi to líto a omlouvám se.
„Tu sal dilinó, hintůt barono, barono šeró.“
=
Ty jsi ale debil a máš velkou hlavu.